Písek slaví 777 › První písemná zmínka o Písku

První písemná zmínka o Písku

Trojsedmičkové výročí první doložené písemné zmínky o městě Písku (1243) je příležitostí k připomenutí jediného dokladu zdejšího pobytu českého krále a moravského markraběte Václava I. (vládl 1230–1253, resp. 1239–1246). Město je zmíněno v datační formuli listiny, kterou král právě v Písku vydal pro komendu rytířů Řádu svatého Jana Jeruzalémského na strakonickém hradu. Listina se svým obsahem Písku nikterak netýká, přesto jí však budeme věnovat pozornost. Důvodem jejího vzniku bylo potvrzení vlastnictví kostela a části hradu ve Strakonicích a deseti vesnic v jejich okolí, které tamním rytířům johanitského řádu věnoval Bavor I. ze Strakonic společně se svou chotí paní Dobroslavou. Šlo o zaniklou ves Horka, Sousedovice, Mutěnice, Libětice, Radošovice, Miloňovice, Zadní Ptákovice, zaniklou ves Lom, Krty a zaniklou ves Lužice, která byla z věna Dobroslavina.

V Písku s králem pobývala společnost mužů z předních panských rodů v čele s královým komořím Vítkem z Příběnic, jehož bratr Vok se jako první začal psát z Rožmberka. S Vítkem mezi svědky vystupují členové vítkovecké odnože pánů z Krumlova – královský podkomoří Záviš z Nechanic a jeho syn Vítek ze Sepekova. Přítomni byli i králi blízcí Markvartici Jaroslav a jeho bratr Havel z Lemberka (manžel sv. Zdislavy) a také ještě před nimi jmenovaný Sulislav z Pnětluk, později snad křížovník s červenou hvězdou. Dále Neostup z Hořovic, pravděpodobně purkrabí na Přimdě, Záviš z Dobřan a Konrád z Janovic. K dosvědčení listinou potvrzované donace se dostavili i zástupci místní šlechty, o nichž ještě bude zmínka, takže se shromáždilo na tři desítky svědků.

Před lety bylo spekulováno ohledně místa vydání v datační formuli listiny uvedeného jako „aput Pezch“ s tím, že spíše než „v Písku“ je zapotřebí překládat jako „u Písku“. Na konci takto rozvíjené úvahy pak stálo tvrzení, že král ještě nemohl pobývat v teprve budovaném městě, ale v jeho blízkosti. Takový význam překladu však nelze zdůvodnit ani gramaticky ani diplomatickým rozborem dalších králových listin a vyvozovat z toho, že král vydával listinu v polním ležení před Pískem, je unáhlené. A to nikoli proto, že by panovníci nebyli takovým podmínkám uvyklí, neboť mnohdy i významné události probíhaly v rozměrných luxusních stanech. Především však není důvod, proč by král, ať už v jižních Čechách dlel z jakékoli příčiny, pobýval před městem, když mohl využít komfortu svého nedalekého hradu Zvíkova nebo pohostinství milevského kláštera premonstrátů, či vydat listinu přímo v místě, k němuž se vztahovala, tedy na strakonickém hradu. Je totiž důvodné předpokládat, že listina nebyla vydána „za pochodu“, nýbrž musíme počítat s alespoň několikadenním královým pobytem. Jejímu vydání byla totiž přítomna řada mužů, kteří se do Písku dostavili za účelem svědeckého potvrzení listiny. Takovými zajisté byli Fridrich ze Čkyně se syny, Svojše z Malého Boru s bratrem Dluhomilem, Předota z Blatné s bratry, Petr z Bělčic s bratry, Albert z Mnichova, Vitmar, Těchan a Jan z Čestic, Častolov ze Střídky, Reinhard z Vísky s bratrem a jistý Mikuláš, syn Mladotův, tedy nejméně devatenáct osob. Řadu uvedených svědků uzavíral králův kaplan Alexius. Cesty panovníků nemívaly předem daný přesný itinerář a zjevně tak bylo rozhodnuto o potvrzení donace poté, co se král rozhodl strávit v Písku nějaký čas – teprve tehdy bylo posláno pro místní svědky, nejspíše Bavorem ze Strakonic, v jehož zájmu bylo celou donaci právně co nejlépe zajistit.

Otevřená nejspíše zůstane otázka, zda ke zlistinění nedošlo ve Starém Písku, osídlení kolem kostela sv. Václava, jež bylo v neznámé době obdařeno městskými právy. To by předpokládalo, že král tu měl s dvorem kde pobývat, ovšem pro existenci odpovídajícího objektu zde nejsou žádné doklady.

V době Václavovy návštěvy se město nalézalo v počáteční fázi výstavby, ale hrad, ať již v onu dobu vyhlížel jakkoli, byl asi již obyvatelný. Ještě pro dobu vlády krále Václava I. se předpokládá výstavba mariánské baziliky, nelze však stanovit, do jaké míry před jeho smrtí pokročila. Je možné, žádný doklad pro to však nemáme, že pobyt krále a jeho dvora mohl souviset se započetím či završením části její stavby, kteréžto momenty doprovázela slavnost svěcení.

Mohlo by se zdát, že jediný Václavův pobyt v Písku může těžko něco vypovědět o významu, který městu král přikládal. Je zapotřebí si však uvědomit, že Václav I. jinak v jižních Čechách není téměř doložen. Jediným místem, kde za celou svou vládu na jihu prokazatelně pobýval, byl totiž o deset let dříve milevský premonstrátský klášter (1233). Dvěma pobyty na starobylém královském hradě Kamýku nad Vltavou (1236 a 1240) se jižním Čechám pouze přiblížil.

Tomuto významnému králi, mimochodem bratrovi sv. Anežky České, zůstává Písek dlužen. Když nic jiného, tak alespoň trvalou připomínku osobnosti svého zakladatele, jenž nejen mezi Píseckými, ale všeobecně, stojí nezaslouženě ve stínu svého syna Přemysla II. Otakara. Ani letošní výročí však na tomto deficitu nic nemění.

 

Zdroj: Publikace Prácheňského muzea v Písku "Václav I. v Písku" (tiskovina je k zakoupení v muzejním obchodě)

Autor textu: Mgr. Jan Adámek

 

nahoru