Via Salis – svoboda cestování

Svoboda někdy voní po cestách – po prachu, teplém asfaltu i dálce. Dříve tudy vedla Solná stezka: cesta, po níž putovala sůl, obchod i příběhy. Dnes se jí říká D4 – tepna mezi Prahou a Pískem, po níž sviští auta plná lidí a plánů. Nová dálnice vede nejen k domovům, ale třeba i za hranice, do míst, kde se kdysi zrodila svoboda cestování – k fragmentům Berlínské zdi, symbolu konce dělení a počátku nové éry.

Možná právě Bobík v zelené košili drží volant, Pinďa vyhlíží z okna, Fifinka si upravuje mašli a Myšpulín dolaďuje nový vynález v kufru. V jejich autě je místo pro fantazii a odvahu vydat se neznámo kam. Cílem může být les i vesmír.

Jen pozor na Zádrhele – nemají jen komiksovou podobu. Často jsou to výmluvy nebo neviditelné hranice, které si stavíme sami. Ale úsměv a nadhled je dokážou rozpustit. Socha tu stojí jako tichý symbol svobody v pohybu, připomíná, že svoboda není jen v cíli, ale v cestě samotné.

Autor: Jiří Kašpar (1977)

Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze u profesora Jana Hendrycha. Účastní se sochařských sympózií a výstav, samostatně vystavuje od roku 2005. Mezi jeho významné realizace patří například pomník padlých amerických letců v Troubkách u Přerova, pomník pro 601. skupinu speciálních sil v Prostějově nebo pomník T. G. Masaryka v Pečkách. Kromě monumentálních děl se specializuje také na tvorbu pískových soch, kterými se prezentuje i v zahraničí. Žije a tvoří v Praze na Smíchově.