PÍS – socha osvobození

Představte si město, které leží jako Gulliver – spoutané jemnými vlákny historie, pravdy, polopravd a tichého mlčení. Tělo země, o něž se přetahují cizí armády, lanem tažené přes jeho hřbet. Socha v sobě nese obraz člověka – i města a země – sevřených silami pidilidí a neviditelnými, ale neúprosnými pouty.

A pak – rána, světlo, rytmus bot na dlažbě. Přichází svoboda v podobě cizích hlasů a tónů, jimž nerozumíme, ale jejichž smysl cítíme v kostech. Některá vlákna povolí, jiná zůstávají napjatá. V písku zůstávají otisky, mapa nových čar a švů, stín cizí vlajky na oprýskané zdi.

PÍS – jako ozvěna okamžiku, kdy se město poprvé pokusilo znovu nadechnout. Jméno, které nese tvar domova i klidu. Mír není dar – je otázkou, která stále čeká na odpověď.

Autor: Lukáš Černý (1984)

Rodák ze Strakonic studoval na SUPŠ Svaté Anežky České v Českém Krumlově a následně na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli, kde absolvoval magisterské studium v ateliéru restaurování nástěnné malby, sochařských děl a povrchů architektury. Během studia a po jeho ukončení působil u restaurátorské firmy bratří Boháčů, později se osamostatnil jako sochař a restaurátor. Spolupracoval na projektu "Patrimonia" AV ČR. Žije a tvoří ve Volyni.